VŠE, CO JSTE CHTĚLI VĚDĚT O JORDÁNSKU.

Praktické informace, historie, turistické informace, interaktivní mapa a další

ZÁKLADNÍ INFORMACE

Jordánské hášimovské království

Jordánsko je stát v oblasti Blízkého východu. Jeho sousedy jsou Irák, Izrael, Palestina, Saúdská Arábie, Sýrie.

  • ROZLOHA: 89 342 km²

  • NEJVYŠŠÍ BOD: Džabal Umm ad-Dámí (1 854 m n. m.)

  • NEJNIŽŠÍ BOD: Mrtvé moře (400 m. pod hladinou)

  • ČASOVÉ PÁSMO: +1 od českého

  • POČET OBYVATEL: 10 248 069

  • JAZYK: arabština (úřední), angličtina běžně srozumitelná mezi středními a vyššími vrstvami obyvatel

  • NÁBOŽENSTVÍ: sunitští muslimové 92 %, křesťané 6 %, jiní 2 % (šíitští muslimové a skupinky drúzů)

  • STÁTNÍ ZŘÍZENÍ: konstituční monarchie

  • HLAVNÍ MĚSTO: Ammán (cca. 3 miliony obyvatel)

  • VZNIK: 25. května 1946 (nezávislost na mandátu Společnosti národů, spravovaném Velkou Británií)

  • HLAVA STÁTU: král Abdalláh II. (od 7. února 1999)

  • MĚNA: jordánský dinár (JOD)

  • TELEFONNÍ PŘEDVOLBA: +962

PRAKTICKÉ INFORMACE

  • CESTOVNÍ DOKLAD: Občané ČR potřebují pas platný alespoň 6 měsíců po plánovaném návratu! Razítko z Izraele není problém.

  • VÍZA A REŽIM VSTUPU: Ke vstupu do země je potřebné získat turistická víza. Jednovstupá se vydávají na hranicích včetně mezinárodních letišť. Poplatek za víza je 10 JOD, pokud v zemi strávíte minimálně 3 noci a 40 JOD v případě kratších pobytů. Velmi výhodné je pořízení Jordan Passu, který v sobě zahrnuje jak veškeré vstupy na památky, tak poplatek za víza pro pobyty delší než 3 noci. O vícevstupá víza je třeba žádat na jordánské ambasádě ve Vídni.

  • ČESKÝ ZASTUPITELSKÝ ÚŘAD: Velvyslanectví ČR v Ammánu

  • PENÍZE: Většina velkých hotelů, restaurací a obchodů přijímá mezinárodní platební karty a ve městech jsou bankomaty. Přesto je Jordánsko spíše hotovostní ekonomikou a doporučujeme mít u sebe stále její dostatek. V zemi si můžete směnit eura nebo dolary.

  • DŮLEŽITÁ ČÍSLA: Policie 191, Záchranka 193, Hasiči 199

  • INTERNET A TELEFON: Roamingové poplatky za data a volání jsou velmi vysoké. Zvažte proto pořízení místní SIM karty od operátora Zain nebo Orrange. Wi-Fi zdarma je dostupná ve většině hotelů a restaurací.

  • ELEKTŘINA: Elektrický proud je 230V/50 Hz, zásuvky jsou 2 kolíkové, kruhové a plochá vidlička bez uzemňovacího kolíku funguje bez problému. Setkat se ale můžete i se zástrčkami britského typu a proto doporučujeme cestovní adaptér.

  • CELNÍ PŘEDPISY: Je možno dovézt 1 litr alkoholu a 200 ks cigaret

 

BEZPEČNOST A ZVYKLOSTI

Jordánsko je bezpečnou zemí, obecná kriminalita je na velmi nízké úrovni. Všechny turistické atrakce jsou naprosto bezpečné. Doporučujeme pouze vyhnout se oblastem u hranic se Sýrií a Irákem, kde ale stejně nejsou turistické zajímavosti. Z důvodu kontroly bezpečnosti je v zemi mnoho armádních kontrolních stanovišť, které kontrolují totožnost cestujících. Z toho důvodu je nutné s sebou neustále vozit cestovní pas.

Řízení v Jordánsku je kapitola sama pro sebe. Jordánci si příliš nelámají hlavu s dodržováním předpisů a jezdí spíše podle intuice než podle pravidel. Až si na tento způsob zvyknete, zjistíte, že to není tak strašné jako na první pohled. Pozor především na neoznačené asfaltové retardéry, které splývají s okolím. Po setmění jezdí mnoho vozidel špatně osvětlených.

Jordánci mají velice tolerantní přístup k cizincům i náboženství, přesto nelze opominout, že se jedná o muslimskou zemi. Především ve venkovských oblastech doporučujeme vyhnout se výstřednímu oblečení a konzumace alkoholu na veřejnosti (alkohol se prodává ve specializovaných prodejnách a je k dostání i ve vybraných restauracích a barech). Ženy nemusí nosit hidžáb a především ve větších městech se oblékají často evropským způsobem. 

Je potřeba počítat s tím, že místní obyvatelé mají na všechno spoustu času a přizpůsobit tomu svůj běžný rytmus - vždyť jste na dovolené.

 

PŘÍRODA A PODNEBÍ

400 km dlouhý a 10 km široký tektonický Jordánský příkop rozděluje Jordánsko ležící na severozápadě Arabského poloostrova na západní část s 600 až 1200 m. vysokou vrchovinou a na část východní s pohořím strmě stoupajícím až do výšky 1745 m.n.m. a postupně klasajícím k Arabské poušti.

Příkopovou sníženinou protéká řeka Jordán, která vzhledem k četným zátočinám není splavná a ústí až do Mrtvého moře, které je nejníže položené odkryté místo na zemi a leží 400 metrů pod hladinou světových oceánů. Díky úzkému pobežnímu pásu v Akabském zálivu má Jordánsko spojení s Rudým mořem.

V Jordánsku najdete i přes jeho malou rozlohu různé typy krajiny od pouští a polopouští na východě, přes typicky středomořskou vegetaci převážně v severní části až po úrodný pás údolí Jordánu a nakonec zase poušť v jižní části Jordánska v Arabském údolí tvořící hranici s Izraelem.

Turisticky nejzajímavějšími přírodními úkazy jsou četné skalní kaňony a rokle zvané Wádí, které se z vrchoviny táhnou do údolí příkopové propadliny. Nejhezčím kaňonem je Wádí Mujib s protékající divokou řekou a vodopády, kde se provozuje canyoning. V Jordánsku se nachází i řada dalších přírodních rezervací.

V převážné části země převládá pouštní podnebí s horkými léty a studenými zimami a nepatrnými srážkami. Na západě se vyskytuje mediteránní podnebí, které umožňuje i zemědělské využití krajiny. Nejpříznivější doba k návštěva Jordánska je jaro od února do května a podzim od září do listopadu

 

HISTORIE

Jordánsko — v minulosti známé jako „Zajordánsko“ (tedy země za Jordánem) — nebylo po dlouhá staletí jed­notnou říší a už od dob faraónů bylo cílem cizích armád a kupců. Kromě krátkého období ve starověku byla místní populace, z velké části tvořená beduínskými kmeny, zvyklá žít pod nadvládou guvernérů vyslaných sem moc­nějšími sousedy  a to až do poloviny 20. století, kdy vzniklo nezávislé Jordánské království.

Ve vyprahlé jižní a východní části země, kde nejsou žádné stálé řeky, dokázala přežít jen nepočetná populace nomádských a polonomádských beduínských kmenů. A tak se historie Jordánska točí z velké části kolem histo­rie úrodného severu a západu.

Před desítkami tisíc let bylo klima oblasti příznivější,  takže nejstarší dějiny hovoří o poměrně bohatém osídlení pastevci a zemědělci. Od 3.tisíciletí začínají na území tzv. úrodného půlměsíce vznikat nejvýznamnější starověké říše - Egypt a Mezopotámie. Přes Zajordánsko vedou důležité obchodní trasy a země se během staletí střídavě dostává pod vliv silnějších sousedů. 

 

Do historie Jordánska se významně zapsali obchodně nadaní Nabatejci, kteří kolem přelomu letopočtu vytvoří prosperující Nabatejské království. Razantní  nástup islámu v 7.století se stává předělem dějin, Damašek plní po určitou dobu funkci kulturního centra islámského světa. Mezi 11. a 19. stoletím se zde vystřídali křižáci, mamlúkové a Osmané.

 

V 19.století se stále více prosazuje evropský vliv - především britský a francouzský. Meziválečný vývoj směřuje k postupnému osamostatnění a vzniku Jordánského hášimovského království  v roce 1946. Nejvýraznější postavou novodobých dějin země je král Husajn, který zemřel v roce 1999. Poslední vývoj Jordánska je spojen s osobou Husajnova syna krále Abdulláha.

 

STRAVOVÁNÍ

Všeobecně je známo, že arabská kuchyně zakazuje konzumaci vepřového masa, takže se strava skládá převážně z jehněčího, kuřecího a a hovězího a to v různých podobách. V přímořské oblasti se hojně konzumují i ryby a mořské plody. Různě pospojované ingredience, marinády, pasty a koření dotváří celkový chuťový efekt. K masu patří samozřejmě i velké množství různorodé zeleniny v podobě skvěle dochucených salátů. Jako příloha hraje prim arabský chléb, rýže a také luštěniny. Konzumují se ale i brambory. 

Všeobecně oblíbené jsou rodinné pikniky pořádané v parcích nebo na pláži. Tradiční, stolování vypadá tak, že se uprostřed místnosti rozloží deky do kruhu. Tam se ukládá servírované jídlo na ohromných tácech. V modernějších  domácnostech jsou  samozřejmě stoly.

Jordánským národním pokrmem je Mansaf, který se pojídá pravou rukou (ženy lžící) z velké mísy na které je uvařená rýže a na ní jehněčí maso. Vše je dochuceno piniovými oříšky, mandlemi, bylinkami a omáčkou z kozího mléka a jogurtu

Jordánci také milují grilování. Kromě tradičního barbecue (Zerb) na otevřeném ohni se připravuje maso spolu se zeleninou na beduínský způsob tak, že se všechny ingredience spustí v drátěném koši do vyhloubená jámy do země, kde se grilují, udí a dusí zároveň a výsledkem je lahodný pokrm Mandi.

Jordánci si velmi potrpí na předkrmy, tzv. mezze ve formě oliv, nakládané zeleniny, hummusu a různých salátů ochucených citronovou šťávou a bylinkami.

Jako street food je nejrozšířenější Shawerma - rožněné jehněčí nebo kuřecí plátky zabalené v chlebové placce, kebab nebo falafel

Jako sladkou tečku si můžete dopřát třeba baklawu a vše zapít tradičním mátovým čajem, kávou, nebo arakem.

 

INTERAKTIVNÍ MAPA